Terezin

S devátými ročníky v Terezíně

Terezín je malé pevnostní městečko v okrese Litoměřice, kde dnes žije pouhých 2000 obyvatel. S žáky jsem ho navštívila před čtyřmi lety při dějepisné vzdělávací akci Praha – Terezín. V té době jsem požádala Terezínskou iniciativu o finanční příspěvek na dopravu, jejíž cena byla při pořádání předchozí akce velmi vysoká a nepodařilo se nám tak pokračovat každoročně a tradičně s touto akcí. Letos nám ale požadavek vyšel a my jsme mohli uskutečnit alespoň jednodenní vzdělávací akci pro žáky 9. ročníku do tohoto památného místa. Ve čtvrtek 13. října 2016 jsme časně brzy ráno vyjeli (všichni, nikdo nezaspal :)) pohodlným autobusem firmy Autodoprava Pavel směr Terezín. Cesta utekla, neboť jsme po cestě nenarazili na žádné dopravní překážky a v devět hodin ráno jsme již uviděli hradby městečka. Po úvodní hodinové přednášce se zaměřením na historii holocaustu, historii Terezína, po zhlédnutí krátkých dobových filmových ukázek z Terezína z doby 2. světové války a zaposlouchání se do vyprávění pamětníků se žáci skutečně seznámili se zákoutími Terezína. Zároveň si prohlédli Muzeum ghetta a Magdeburských kasáren. Vše s průvodcem a velmi zajímavým výkladem doplněným o informace od pamětníků. Neustálé otázky žáků a sdělování si dojmů během celé prohlídky svědčilo o jejich zájmu. Po velmi dobrém obědě jsme si opět s průvodcem prošli a detailně prohlédli židovský hřbitov a krematorium. Celou vzdělávací akci jsme ukončili prohlídkou Malé pevnosti (bývalé policejní věznice gestapa) s průvodcovským výkladem. Viděli jsme vězeňské cely (např.celu Gavrila Principa), také jsme prošli úzkou, pět set metrů dlouhou podzemní chodbou, která naháněla strach a vyvedla nás na popraviště. Poté jsme si již individuálně prohlédli muzeum a další prostory Malé pevnosti a hřbitov. Vše nám zdokumentovali naši „školní redaktoři“ Aneta Ševčiková a Tomáš Urbánek. Počasí i celý program vyšel na jedničku a nás ve čtyři hodiny odpoledne čekala už jen cesta domů pohodlným vyhřátým autobusem a slíbená večeře v McDonaldu. Domů jsme dorazili okolo deváté večer unaveni, ale plni dojmů. 

Velice děkuji panu učiteli Mgr. Michalovi Holubovi, DiS. za pomoc při organizování celé akce a za dozor a pomoc během ní. Děkuji paní Mgr. Heleně Palové, pracovnici Památníku Terezín, za celou organizaci dne a připravený program a především za pomoc při vyřizování příspěvku. Největší dík patří Terezínské iniciativě za to, že nám zaplatila celou dopravu autobusem, a městu Studénka za schválení této dotace. Obrovský dík náleží oběma pánům řidičům firmy Autodoprava Pavel za klidnou a pohodovou cestu. 

Mgr. Jitka Školová

Naše exkurze do Terezína byla určitě skvělou zkušeností a silným zážitkem, i přes dusnou a depresivní atmosféru celého města (a možná právě kvůli ní). Díky zkušeným průvodcům jsme se dozvídali informace, které nás opravdu zajímaly, místo těch nudných, až se některým ježily chlupy a naskakovala husí kůže z těch hrůz, které se tam děly. Nejsilněji na mne zapůsobil nejspíš židovský hřbitov (spalovna, hromadný hrob), cely Malé pevnosti a v muzeu kufry, které byly skutečně po těch lidech. Terezín jako město působí velmi zvláštně, opravdu tam panuje taková napjatá atmosféra, rozhodně bych tam nechtěla žít po těch věcech, co se tam staly. Cesta (ta zpáteční ozvláštněna návštěvou McDonaldu) byla dlouhá, ale rozhodně stála za to. Děkujeme p. uč. Jitce Školové a p. uč. Michalu Holubovi za super doprovod :).

Aneta Ševčíková, žákyně 9.A

Celá akce byla podle mého názoru velmi poučná, ale taky velmi smutná. Dozvěděli jsme se, že tam umírali děti, ženy, muži, viděli jsme, v jakých špatných podmínkách žili. Nejhorší to pro mě bylo ve spalovně a v celách Malé pevnosti. Prostě mi tam bylo do breku, když si uvědomíte, že tam umírali lidé na tyfus a podobné nemoci. Po příjezdu domů jsem si řekla, že tato historie se nesmí opakovat.

Anežka Pomikálková, žákyně 9. A 

Exkurze v Terezíně byla hodně zajímavá, ale pro některé to bylo dost náročné na psychiku. Je pravda, že nejsem jedna z těch, co brečí při každé „blbovině“, ale tohle „blbovina“ nebyla a dostalo to i mě. Asi ze všeho nejvíc bylo smutné, jak nám paní průvodkyně začala vyprávět o jednom pamětníkovi, který tam začal plakat a povídat o tom, že číslo 27 bylo číslo jeho postele. Lidé, co tam byli, žili v ukrutných podmínkách.V podmínkách, které si málokdo umí představit, například malý kyblík uhlí na celý týden, na jedné posteli spalo třeba deset lidí...to je opravdu masakr. Jsem ráda že jsem se této exkurze mohla zúčastnit a ráda bych se tam někdy podívala znovu. 

Johanka Páralová, žákyně 9.A

Exkurze do Terezína byla pro mě velmi zajímavou zkušeností. Sice to bylo celkem náročné na psychiku, ale stálo to za to. Nejzajímavější byla prohlídka krematoria a celé Malé pevnosti. Ovšem, jak se říká o Osvětimi, že tam ani ptáci nelítají, tady byla spousta nutrií, což bylo pro nás velkým zážitkem. 

Lucie Noháčová, žákyně 9. A

Prohlédli jsme si expozici v Muzeu ghetta, v Magdeburských kasárnách, modlitebnu, kolumbárium, obřadní místnost a ústřední márnici. Věznění lidé měli problémy s jídlem a vodou. Jejich strava byla pro ně smrtí, protože jeden chleba, nebo polévka uvařená jen z vody, kde plavaly kousky zeleniny, byly pro ně málo. Ale celkový pocit z exkurze byl dobrý, protože jsme se dozvěděli nové věci.

Jana Králová, David Olivík, žáci 9. B

Naše exkurze do Terezína byla dobré poučení o tom, jak zde žili Židé za 2. světové války. Nebyl to zrovna nejlepší pocit, stát přímo tam, kde se jim děly ty špatné věci. Byli jsme například v pekárně, kde vězni pracovali, na kolejích, kde je transportovali do ostatních táborů, v Malé pevnosti, kde věznili vězně v šílených podmínkách. 

Laura Vavrečková, Matěj Kupka, Kryštof Polášek, Ivo Olivík, Honza Němec, žáci 9. B

Pitevna byla velmi děsivá a ,,Malá“ pevnost naprosto nedostála svému názvu. Zaujal nás 4 km dlouhý tunel, silně na nás zapůsobila stěna plná jmen 8 000 dětí, ale nelíbil se nám pohled na náhrobky. Město na nás působilo velmi zdevastovaně. A celá pevnost byla velmi depresivní.

Marek Vavrečka, Simona Gurková, Kristýna Horváthová, Veronika Hudcová, žáci 9.B