vypravovani

Společné vypravování

Jelikož nás v životě čeká psaní různých písemných prací, je potřeba se je naučit psát již od brzkých školních let. Školní slohová práce je výsledkem naší snahy zachytit myšlenky na papír, dát jim formu a řád. K jednodušším slohovým útvarům patří vypravování. Budoucí studenti gymnázií, středních škol a učilišť se domluvili, že si zkusí napsat společné vypravování na dané téma a zadanou osnovu. V hodině slohu si každý vybral jeden bod osnovy a poté napsal svou část na papír. Následně se ukázky četly a nejlepší z nich se vybraly pro danou slohovou práci. Nastala nejtěžší část - a to návaznost jednotlivých odstavců tak, aby nikdo nepoznal, že práci nepsala jedna osoba. Jak se to našim deváťákům povedlo, posuďte sami. 

                                                                                                                           Mgr. Jitka Školová

Den D

(vypravování)

Osnova:

1. Přihláška na soutěž

2. Nervozita před konkurzem

3. Vystoupení před porotou

4. Čekání na výsledek

5. Oslava vítězství

Před pár týdny jsme se jako třída dohodli, že se přihlásíme do talentové soutěže a zkusíme vyhrát. Protože v hudební výchově rádi zpíváme, tak jsme s pomocí pana učitele vypsali přihlášku a začali pilovat nové vystoupení. Přihláška měla být odevzdána týden před prvním konkurzem, takže jsme si museli pospíšit. Ale stihli jsme to a byli jsme připraveni za týden vystoupit před porotou. To ale někteří z nás netušili, jak těžké to ještě bude.

Hned potom, co jsme dorazili na konkurz, to na nás spadlo. Nervozita. Pár spolužáků začalo panikařit, že ztratili hlas, druzí zase, že jim je zle. Viděli jsme, jak jiní talenti odchází z jeviště zklamaní. Každý z nás má své uklidňovací metody, musím ale říct, že nejvíce zabrala čokoláda pana učitele Holuba, který ji každému koupil. Všichni ji povinně museli sníst. Žáci našli svůj hlas a špatně najednou nebylo nikomu. A pak to přišlo, šli jsme na scénu.

Ještě před tím, než zazněly první slova naší písně, jsme se zhluboka nadechli a hlavami nám proběhlo několik myšlenek, že třeba zapomeneme slova. Nakonec jsme se odhodlali a začali zpívat. První píseň byla úspěšně za námi, udělali jsme malou pauzu, letmo jsme se podívali na porotu a začali zpívat druhou píseň. Byli jsme maximálně soustředěni, protože jsme věděli, že si nesmíme dovolit udělat jakoukoli chybu. Jakmile dozněly poslední slova písně, následovala opět malá přestávka. Měli jsme strach, že zapomeneme slova, jelikož jsme zpívali vše zpaměti. Obě písně jsme zazpívali podle našich představ. Teď už si stačilo jen užít potlesk.

Po skončení celého konkurzu se všichni zpěváci přesunuli k výsledkové tabuli, kde jsme netrpělivě čekali na vyhlášení výsledků. Na všech šla vidět nervozita. Do ticha zazněl hlas z rozhlasu: ,,Výsledky budou vyhlášeny za deset minut.“ Talentovaní zpěváci začali netrpělivě pochodovat po místnosti. Nervozita stoupá. Nakonec jsme se všichni dočkali. Vedoucí poroty připevnil výsledky na tabuli. Zahlédli jsme jméno naší školy. Měli jsme obrovské štěstí. Náš název školy byl na prvním místě v pořadí. Vyhráli jsme!!!

Jakmile jsme se dozvěděli, že jsme se umístili na 1. místě, domluvili jsme se, že to musíme pořádně oslavit. Na druhý den jsme si do školy nechali přivést 15 pizz a dva balíky kofol. 

Udělali jsme si výjimečný školní den a užívali jsme si chválu za vítězství. Samozřejmě velký podíl na našem úspěchu má náš pan učitel hudební výchovy Michal Holub, a proto jsme mu nechali vyrobit kytici z klobásek jako poděkování za čas, který nám věnoval.

Jednotlivé části vypravování napsali: Böhmová Eva, Kozubová Petra, Teichmannová Natálie a Pospíšilová Hana