butovicke hry

Butovické hry 2014

Sedmý květen letošního roku nebyl na Základní škole Studénka obyčejnou středou, ale dnem, v němž vyvrcholil náš celoroční projekt s názvem Butovická unie, a to nadmíru úspěšně. Každá třída prvního i druhého stupně se v uplynulých měsících proměnila ve státní uskupení, jehož úkolem nebylo pouze vymyslet vlastní název, ale též originální hymnu, vlajku, znak, popřípadě další náležitosti, kterými každý národ disponuje. 

Historicky první Butovické hry odstartovaly v devět hodin dopoledne, kdy se začaly prezentovat jednotlivé třídy – státy. Všem divákům a především nezávislé porotě složené ze zástupců města Studénky, bývalých pedagogů a studentů a dalších osob spřízněných s naší školou žáci předvedli svou hymnu, vlajku a celkovou prezentaci svého národa. Zmíněná porota pak každou z tříd pečlivě ohodnotila, přičemž žáci byli rozčleněni do třech různých kategorií podle věku. Na základě rozhodnutí poroty v kategorii 1. - 3. třída zvítězila 2. třída s poetickým názvem Melodiana, v kategorii 4. – 6. třída 5. A nesoucí název Butland a v nejstarší kategorii vyhrála 9. třída alias Žigulíci z G9. Každá vítězná třída obdržela za odměnu dort, „Žigulíci“ se ale o ten svůj podělili s 8. třídou, protože bylo oznámeno, že výsledky v jejich kategorii byly původně nerozhodné. Nutno dodat, že naprosto všechny třídy bez výjimky se s prezentováním samy sebe popraly opravdu skvěle, a proto jim je třeba i touto cestou složit velkou poklonu.

Odpoledne po slavnostním vyhlášení dopoledního klání, předání dortů a pauze na oběd se třídy odebraly ven se svými třídními učiteli a postupně odcházely na stanoviště rozmístěná na školním dvoře a hřišti. Na každém ze stanovišť čekala děti zábavná vědomostní, dovednostní či sportovní disciplína jako například jakýsi Scrabble, skok daleký, šipky, puzzle, tangramy, šipky a další. Žáky naší školy jednotlivé úkoly velmi nadchly a naplno se tak mohl projevit jejich soutěživý duch, protože každá ze soutěží byla opět bodovaná a celkový součet bodů z jednotlivých stanovišť pak určil, kdo bude vítězem druhé části programu Butovických her. V pozdních odpoledních hodinách bylo vyhlášeno, kdo získal celkově největší počet bodů, a to opět ve třech kategoriích stejně jako dopoledne. V nejmladší kategorii se nic nezměnilo, vyhrála 2. třída – Melodiana, ve střední kategorii zvítězila 6. A neboli Best Class Ever a konečně v nejstarší kategorii obhájili vítězství z ranního soupeření Žigulíci z G9 – 9. třída. 

Celý den byl posléze žáky, učiteli a některými rodiči zakončen společným opékáním špekáčků, přičemž skvělá atmosféra podtržená zpěvem s kytarou u táboráku byla jen třešinkou na dortu už tak opravdu velmi vydařeného dne. Všem zainteresovaným patří obrovské díky. Na závěr přikládáme též několik postřehů a reakcí samotných žáků:

„Na začátku měl každý z nás hroznou trému, vystupovat před tak úžasnou porotou a celou školou….to nemůže vyjít…..dopoledne jsme sice nevyhráli, ale odpoledne jsme hráli různé hry a řekli jsme si, že musíme vyhrát a taky, že jo! Naše třída stála v řadě a čekala až pan učitel Vonšík vyhlásí první místo v naší kategorii. Pak jak zaznělo: „První místo v druhé kategorii získává…Best Class Ever!“, vyskočili jsme do vzduchu a řvali jsme z plných plic…bylo to krásné, doteď se divím, že na naší nástěnce visí papír a na něm to naše slavné první místo.“ 

„Soutěžilo se v různých soutěžích jako například šipky, tangramy, skok daleký, puzzle a další. Nejlepší byl vždy konec, když jsme byli všichni napnutí, kdo vyhraje“ 

„Všechno bylo výborné, celý den…na závěr bylo pohoštění a k večeru opékání…byl to super den.

„Butovické hry se nám moc líbily, pořádně jsme si to užili…všichni měli ze svého vítězství radost. Večer se opékalo na školním dvoře, pan učitel Holub hrál na kytaru a my jsme zpívali…myslím, že se to všem líbilo, i těm, kteří nevyhráli, protože jsme si všichni užili spoustu zábavy a u táboráku byla skvělá atmosféra. Doufám, že to nebyly poslední Butovické hry.“

                                                                Za žáky i pedagogický sbor Mgr. Rostislav Vonšík a žáci 6. A